Až do éry numerických simulací měly společnosti jako IGW velmi omezené možnosti, jak nahlédnout za plného provozu dovnitř převodovek a hodnotit chování proudícího a rozstřikujícího se oleje. Jedinou cestou bylo použití skleněných průhledných krytů. Často návrh vycházel z praktických zkušeností a ze spousty hodin testování na fyzických modelech. To ovšem není efektivní způsob, jak odhalit ožehavá místa. Pro správný chod převodovky je velmi důležité její efektivní mazání a aby nedocházelo k nadměrnému opotřebení ozubených kol či k jejímu zadření. Hlavním požadavkem na simulaci mazání převodovek IGW bylo tedy určit, jakým způsobem se distribuuje olej v prostoru jednotlivých převodů a jestli jsou olejem dostatečně zásobována ložiska.
